Kadeřnictví Slavíková

Telefon: 544 248 301

Mobil: 723085101

Po - Pá  7.00 - 10.00  15.00-18.00

Středa, sobota, neděle - zavřeno

Škola

Kontakty:

zs.tesany@email.cz

Kancelář školy: 544 248 238

Školní kuchyně: 544 248 724

Stránky školy

Pošta / restaurace Maryša

Pošta
Kontakt: 544 248 200
Otevírací doba:
Po: 8-11,13-17
Út: 8-11,14-16
St: 8-11,13-17
Čt: 8-11,14-16
Pá: 8-11,12-14

Restaurace Maryša
Kontakt: 544 248 384, 602 559 320
Otevírací doba:
Po - Čt 10.30 - 23.00
Pá 10.30 - 02.00
So 11.00 - 23.00
Stránky restaurace

Strážky

Zdravotní středisko / školka

K dispozici je zde lékárna, praktický lékař, dětský lékař, gynekologická ordinace a zubní ordinace.
Lékárna:
Adresa zdravotnického zařízení: Lékárna Těšany s.r.o., č.d. 380, 66454 Těšany
Provozovatel: Mgr. Zárubová Alvera
Telefon: +420544248711
Praktická lékařka: Jana Jahorná, tel. 544 248 289
Dětská lékařka:  Hana Halačková, tel. 544 248
Ženská lékařka: Michaela Kostková

Mateřská škola
Kontakt: 544 248 291
Stránky školky

Stravování / restaurace U Frantíka

Stravování U Frantíka

Firma seod roku 1990 zabývá  službami v oblasti gastronomie – veřejné a závodní stravování, výroba chlazených a hluboko zmražených jídel, distribuce obědů, zajištění komplexních služeb spojených s provozem výdejen stravy, provoz kantýn a restaurací. 

Kontakt SUF Trade, s.r.o.           

Adresa: Těšany 36, 664 54 Těšany
Tel. +420 544 248 274

Mobil: +420 731 110 632

E-mail: info@suftrade.cz

IČO/DIČ 27662764 / CZ27662764 

Ředitel společnosti: Martin Bulín

Provozní vedoucí pro závodní stravování a kantýny: Jaroslava Hegrová

Provozní vedoucí pro výrobu mražených jídel a distribuci: Milan Urban.

Více informací na stránkách firmy stránkách firmy

Restaurace U Frantíka

Nově zbudovaná restaurace nedaleko pobočky stravování.
Kontakt: ufrantika@atlas.cz
Otvírací doba:
Po-Čt 10.30 - 22.00
Pá 10.30 - 02.00
So 11.00 - 02.00
Ne 11.00 - 22.00

Zeus Těšany

Firma Zeus vznikla v roce 1992. V průběhu let se z firmy stala specializovaná prodejna se širokou nabídkou v těchto hlavních oborech:

- Hutní materiál, specializace na potrubí a potrubní díly

- Stavební materiál

- Plastové potrubní systémy

- Vybavení koupelen

Otevírací doba: 

Pondělí až pátek: 7.00-15.30

Sobota: 8.00-11.00

Kontakty:

ZEUS, Brněnská 293, 664 54 Těšany

Vybavení koupelen a topenářský materiál: Tel. 544 248 266, GSM 606 862 953

Hutní materiály: Tel. 544 248 325, GSM 606 862 953

Stavební materiály: Tel. 544 248 276, GSM 734 456 429

Fax: 544 248 276, e-mail: zeus@zeus-tesany.cz

Stránky firmy

Služby v obci

1. Zeus stavebniny
2. Restaurace a stravování U Frantíka
3. Zdravotnické středisko / školka
4. Pošta / restaurace Maryša
5. Škola
6. Fotbalové hřiště
7. Kadeřnictví Slavíková
8. Ordinace praktického lékaře
9. Restaurace Korok
10. Rodinné centrum Na Myšáku
11. Hostinec U kovárny
12. Potraviny Hruška
13. Obecní úřad
14. Potraviny Enapo
15. Průmyslová prodejna U Chalupů 

Těšanský kroj

V Těšanech se mísí Brněnská a Hanácká kultura. Původní kroj se vytratil během 2.světové války. Až do nedávna se používal kroj Kyjovský, poslední dobou se navrací původní Těšanský kroj.

Ženský kroj

Ženy si oblékají tři naškrobené spodničky, do nichž je zaskládána většinou tmavá sukně bez výrazných vzorů. Přes sukni se váže plátěná zástěra zdobená sámky (ozdobný  prošitý záhyb na látce) a křížkovou výšivkou. Dále si ženy oblékají rukávce s širokým, 14centimetrů vysokým škrobeným límcem. V předminulém století se nosil položený na ramenou, v minulé postavený kolem obličeje, nyní se užívají obě varianty. Nabrané rukávce jsou naškrobené, stažené do baněček a svázané ozdobnou stužkou. Přes rukávce se nosí bohatě zdobená kordulka. 

K většině krojů patří také bohatě zdobené věnce na hlavách, ale v Těšanech se tato móda nikdy neprosadila. Svobodná děvčata si tedy splétají vlasy do copů, které si můžou stočit kolem hlavy. Podle historických fotografií si děvčata někdy copy zdobila drobnými kvítky. Vdané ženy nosí šátek "turečák" zavázaný "na rožky".

Na nohy si ženy oblékají bílé punčochy a obouvají si výhradně černé boty. Existují dva typy bot - šněrovací po kotníky anebo nízké plné na malém kramfleku.

Mužský kroj

Muži nosívají výraznou červenou kordulku dlouhou až do pasu s bohatě vyšitými dírkami, předními okraji, šosy a límci. Košile je vždy bílá se sámky a jemnou výšivkou na přední straně. Kalhoty se dříve nosily kožené, dnes se vyrábí z dyftýnu. Mívají světle béžovou barvu. K nim se nosívají vysoké boty. Někdy se můžou nahradit černými kalhotami, bílou zástěrou a polobotkami. Ženatí muži nosívají tmavé kalhoty a dvouřadové sako "márinku". Muži nenosí žádnou pokrývku hlavy.    

Znak obce

Od roku 2001 používá obec Těšan vlastní znak a prapor.
Symbolika:
Podkova - tradice kovářství, chovu koní a zemědělství.
Kniha - atribut sv.Barnabáše, patrona obce; tradice literárního díla Maryša.
Hrozen - vinařství, přenesený symbol z obecní pečetě, 2 hrozny symbolizují dvě zaniklé osady Sadkov a Šinkvice.
Zelený podklad - symbol zemědělství.

Kaplička

Za doby druhé světové války se i v Těšanech rozmohlo udavačství, skrz které bylo odvedeno několik občanů Těšan. Ti byli umístěni v koncentračních táborech. Po válce se z nich všichni vrátili naživu. Přiřkli to tomu, že se modlili k panně Marii a zavázali se, i proto, aby se zviditelnili, že postaví kapličku. Všichni z okolí nadšeně souhlasili a pořádali se sbírky a každý kdo mohl při stavbě pomohl. I když byla provázena obohacováním se některých občanů, o kterém se nemluvilo a na které se viníkům nikdy nepřišlo. Kaple nakonec byla dostavěna a konají se na ni pravidelné poutě.

Močilky

Těšanská přehrada

Přehrada na borkovanském potoce funguje od 17.4.1996. Při stálé hladině 224,6 m.n.m je objem vody asi 605 500 metrů krychlových a plocha zátopy 19,69 ha. Jejím účelem jsou akumulace vody pro závlahy, zajištění minimálního průtoku, zmírnění velkých vod, protipožární voda a rybolov.

Školy

Vyučování v Těšanech začalo poměrně pozdě. Děti nejdříve navštěvovaly školu v nedalekých Moutnicích, v Těšanech se začalo učit až počátkem 18. století. V 1.polovině 18.století už měly Těšany vlastní školní budovu (dům č.31). Učilo se číst, psát, počítat, náboženství a také kostelní zpěv, protože učitel většinou zastával i post varhaníka v kostele.  

Roku 1800 se škola opravovala, znovu se zde začalo učit až v roce 1803. Učitel dostával plat od usedlíků (podle velikosti jejich hospodářství) a také odměnu z obecní pokladny. Za vyučování to bylo 16 zlatých ročně, za práci písaře 4 zlaté. 

Roku 1830 se postavila nová školní budova (č139). Krom třídy v ní byl i byt pro učitele. Aby se zvýšila učitelova autorita a jeho sociální postavení, dostal přidáno. 

Od roku 1882 se učilo na nové škole, kde už byly dvě třídy a dva byty pro učitele. Jeden z bytů využíval pomocník, který učiteli pomáhal. Od roku 1886 zastával místo pomocníka Alois Mrštík. 

Občané si školy moc nevážily. Škola začínala v létě v sedm hodin a v zimě v osm, ale docházka byla mizerná. Statkářka Weissová a její syn však byli jmenováni čestnými občany, protože školu finančně podporovali. 

I když se zavedla povinná očkování proti neštovicím, škola musela být roku 1894 uzavřena kvůli záškrtu. V roce 1987 zase řádily spalničky. Od roku 1894 už byla škola trojtřídní. I učitelský život se zlepšil, protože ho platil stát. Školní rok trval od 1.září do 15. července. Velkou událostí se stal výlet do Brna. Konal se v roce 1904 a zúčastnilo se 28 dětí.

Za 1. světové války škola upadala. Po jejím skončení zůstaly hmotné nedostatky. Krom toho začali vedoucí činitelé usilovat o to, aby se škola vymanila z církevních poměrů. Jak první krok se zavedlo nové vysvědčení, kde už nebyl třeba podpis učitele náboženství. Rodiče dětí se s tím smiřovali jen velice neochotně. 

Od 1.září 1919 se otevřela pobočka při první třídě, protože žáků stále přibývalo. V roce 1920 se pak uskutečnil dvoudenní výlet na Macochu. 

Jedna učitelka se s dětmi přestala modlit, načež museli být povoláni četníci, aby uklidnili rozzlobené matky dětí. 

Škola se dál rozšiřovala, roku 1925 přišel nový učitel a nakoupily se nové pomůcky. V roce 1926 se konal výlet na Mohylu míru. 

Počet žáků stále stoupal a škola musela být rozšířena na pětitřídní, podaly Těšany žádost na výstavbu obvodní městské školy. Ostatní obce sice odmítly přispívat, ale v roce 1928 se rozhodlo, že se postaví městská škola na počest T.G.Masaryka. Základní kámen školy byl položen 28.října, ale protože se vlekla jednání o postavení městské školy, rozhodlo se, že se postaví škola obecní, která může být později používána jako městská. Stavba se začala v červenci roku 1931, otevření se pak konalo 4.září 1932. Od 1.prosince toho roku získala škola titul měšťanky a od 13.prosince se začalo s výukou. 

V roce 1935 se měšťanka rozšířila a stará škola se zrušila a stal se z ní chudobinec. Místo tělocvičny se využíval sál v hospodě u Rotnáglů, který si pronajímal sokol. Od roku 1936 se z měšťanky stala újezdní škola a navštěvovali ji žáci z okolních vesnic

Za okupace čelila škola mnoha problémům. Vyhazovaly se pomůcky, které se Němcům jevily závadné, zimní prázdniny se prodlužovaly z důvodu nedostatku paliva a název se změnil z Masarykova škola na dvojjazyčné Schule - Škola. 

V roce 1946 se rozhodlo, že nemá smysl školu zvětšovat a proto se rozhodlo o stavbě nové. Koncem roku 1947 už byly postaveny byty pro učitele a chystaly se základy pro školu. V roce 1950 byla škola dokončena. V té době přebral veškeré náklady stát. Od 8.října už se začalo učit. V provozu zůstávaly obě školy. 

Hodiny náboženství zůstaly i přes nevoli komunistické strany, ale už je nenavštěvovali všichni žáci. Od roku 1963 funguje školní družina, v roce 1964 se zavedlo stravování.  

Dnes už funguje pouze nejnovější budova školy,  měšťanská škola se přestavěla na obytný dům.

1. Škola z roku 1830
2. Škola z roku 1882
3. Škola z roku 1932
4. Dnešní škola

Vila

Budova dnes. 

Obytná budova, která původně patřila ke statku. Po druhé světové válce byla odkoupena pro potřeby místního národního výboru. Dnes v ní sídlí pošta a restaurace Maryša.

Napoleonský kříž

Kříž stojí na náměstí a je památkou na skončení napoleonských válek (1815). Nikdo nepamatuje, kde se vzal, ale ví se, že přežil všechny války a katastrofy. Podle nápisu, který na je na něm vyryt ho zbudoval neznámý dárce. 

Je to dominanta označující střed obce a místní ho používají jako orientační bod. Pokud by vám v Těšanech někdo popisoval cestu, mohl by vám říct, abyste zabočili u křížku.

Roku 1972 si kříž prošel rekonstrukcí.

"Zámeček"

Původní panský dvůr se vzpomíná už ve středověku. Nejdříve patřil Dominikánům, po jejich zrušení připadl komornímu fondu. Ten v roce 1787 rozparceloval část pozemků a ze zbytku vznikl státní statek. 

Po první světové válce patřil statek Emilii Weissové a společníkům a měl výměru 618 hektarů. Roku 1924 byla provedena pozemková reforma, při které se některé pozemky prodaly a výměra dvorské půdy se zmenšila na polovinu. Za první republiky si zde Weissovi si za první republiky  vystavěli v zahradě naproti dvoru obytnou budovu napodobující barokní sloh. 

Po 2.světové válce došlo k další parcelaci, kterou poté zrušila komunistická strana, která statek sjednotila. Roku 1966 měl státní statek 594 ha půdy a 43 ha lesů, které převzaly Státní lesy. Ke statku patřila i farma v Šinkvicích, kde se odchovávala hříbata. 

V roce 1999 si zámeček prošel rekonstrukcí a nyní je v soukromých rukou. 

Památník obětem 1.světové války

Již 19.2.1926 podal starosta zastupitelstvu návrh, aby se postavil pomník na památku padlých v 1. světové válce. Měl být umístěn ve středu obce. Roku 1938 se rozhodlo, že pomník bude postaven a zároveň na něj bude umístěna socha T.G.Masaryka, který obec několikrát navštívil. Vybral se jeden ze soutěžních návrhů a zakázka se zadala kamenické firmě v nedalekých Kloboukách u Brna. Socha stála 15 000 Kč. 

Místo pro sochu se upravilo jako park a 25.září 1938 se mělo konat slavnostní odhalení, jenže kvůli začátku 2.světové války bylo zrušeno. Během války se politicky laděné sochy většinou ničily, ale tato socha přežila. Avšak nebylo to proto, že by sochu někdo bránil, jenom nikoho nezajímala. Němcům nepřišla důležitá a možná se jim i esteticky líbila, Těšanští se v těžké válečné době museli starat hlavně o svoje životy a kulturní památky šly tedy stranou.  

Seznam padlých:

Boháček Alois, Buček Filip, Buček František, Čermák Jan, Čermák Jan, Čermák Vincenc, Dosoudil Jakub, Dudek Jan, Hlaváček Jakub, Hnilica Josef, Horáček Rudolf, Kostrhoun František, Langášek Josef, Mahovský František, Mandelík Martin, Menšík Ignác, Nehyba Antonín, Nehyba Martin, Ondra Jan, Pánek Václav, Petlák Antonín, Petula Antonín, Přibyl Josef, Ryšánek František, Ryšánek František, Ryšánek Valentin, Sedláček Jakub, Straka Vincenc, Svoboda Alfons, Svoboda Filip, Svoboda Jakub, Sýkora Štěpán.

Sochy svatých

Vlevo sv.Dominik, vpravo Gotthard (také Gothard)

Svatý Dominik
Barokní socha z roku 1717, postavit ji nechal řád Dominikánů.

Svatý Gotthard
Barokní socha z roku 1773.

Panská kovárna

Kdy a kdo kovárnu založil není známo, ale první písemné zmínky o ní pochází z konce 17.století. Dnešní barokní budova pochází zhruba z roku 1714. Kovárna patřila k Dominikánskému dvoru. Po zrušení kláštera roku 1787 koupil kovárnu syn tehdejšího nájemce Josefa Šimandla. Na kovárně je štítek s nápisem: "AD 1787 J.Š." Znamená: "Léta páně 1787 J.Š." J.Š. by mohly být iniciály Josefa Šimandla. 

Roku 1790 koupil kovárnu Josef Langášek. V majetku jeho rodiny zůstala celé 19. století, kdy ji Langáškové využívali.  Další Langáškové už se kovářství nevěnovali a proto ji pronajímali.

Po roce 1945 budova kovárny chátrala, protože poslední dědic byl po smrti otce ještě malý chlapec. Uvažovalo se, že se z kovárny stane vinárna, ale nakonec ji roku 1968 odkoupilo Technické muzeum v Brně a budovu zrestaurovalo.

Dnes je možné prohlédnout si zrekonstruovanou kovárnu a také navštívit spoustu výstav, které se zde konají, včetně soutěže uměleckých kovářů. Kovárna je plně funkční a příležitostně se využívá. 

Obecní úřad

Budova z roku 1830.

Až do roku 1848 u nás přetrvával systém obecní správy složený z rychtáře, purkmistra a konšelů. Po zrušení roboty nastoupil stát. Vedení obce převzali starosta a radní, které volili občané. Prvním starostou v Těšanech se stal František Langášek. 

V roce 1830 byla vystavěna samostatná budova školy, která se později stala obecním úřadem. V roce 1882 se postavila nová škola, ze které se stal dnešní obecní úřad.

Budova z roku 1882, dnešní obecní úřad.

Obecní úřad prošel v roce 2004  rozsáhlou rekonstrukcí.

Obecní úřad dnes:

Úřední hodiny:

Pondělí a středa od 8.00 do 17.00 (polední přestávka vždy od 12.30 

do 13.30)

Starosta: Ing.Antonín Vymazal

Místostarosta: Pavel Dostoudil

Více informací na stránkách obce.

Obecní úřad v současnosti.

Kostel sv.Barnabáše

První kostely u nás zakládali zeměpáni nebo bohatí feudálové. Po dohodě s církevní vrchností si na ně dosazovali kněze. Žádný "úřad" v té době nesměl být bez příjmů a tak kostely žily z desátků a darů dobrodinců. 

Těšany a další okolní vesnice původně patřily k Brněnské velkofarnosti. Po rozpadu velkofarní církevní organizace se v okolí Těšan vytvořily tři církevní centra - Šitbořice, Moutnice a Čenkovice (zniklá ves, později Šinkvice). Těšany připadly k Moutnicím, kde měli patronát Dominikáni. 

Roku 1538 získal do podnájmu část Těšan Jindřich Meziříčský z Lomnice, ale pak musel svoji část navrátit kvůli neodvedení desátku. Za Třicetileté války spravovaly Moutnickou faru Šitbořice. 1686 ji dohodou získali Dominikáni. Po zrušení Dominikánského řádu obsadili faru kněží - bývalí členové řádu. 

Přestože v Těšanech nebyl kostel, měly od roku 1697 svého patrona. Začali ho vzývat po velkém požáru toho roku. V 18. století mu byla zasvěcena kaplička a zvonička zároveň, která se v roce 1783 musela postavit znovu po řádění vichřice. 

Obec se dlouho snažila o vlastní kostel. Jeho budování začalo v letech 1896-97. Přesto, že všichni občané pomáhaly, stál kostel 46 000 zlatých. 12.června 1907 došlo ke slavnostnímu zasvěcení.

V roce 1942 přišel kostel o dva zvony, které byly sňaty a určeny na výrobu válečného materiálu. Po válce se provedla rozsáhlá pátrací akce, ale zvony se nenašly. V roce 1945 byl kostel poškozen. Roku 1955 se do kostela zakoupil nový zvon. První vyzvánění bylo na paměť obětem okupace. Později přibyl další.

Kostel má nyní tři zvony zasvěcené sv.Barnabáši, Svaté rodině a sv.Janu Křtiteli. 1966 se provedla oprava kostela a rok na to se nainstalovaly věžní hodiny. V letech 1991-93 proběhla další větší oprava a roku 1999 se zrekonstruovaly střecha a věž. 

Fara

Těšany závisely na Moutnickém faráři až do roku 1917, kdy si vymohly vlastní faru. Prvním farářem se stal Antonín Vaněk. Od roku 1936 na jeho místo nastoupil Antonín Florián, v Těšanech velmi oblíbený.  Za bojů v roce 1945 byla fara poškozena a protože opravy by trvaly moc dlouho, přesunula se z čísla 39 na číslo 18.  Na konci války se fara kvůli poškozením musela zbořit a na jejím místě vyrostla v roce 1947 současná farní budova.